Při zdokonalování řidičské úrovně budete potřebovat jednu dovednost, na kterou se často zapomíná a přitom je naprosto klíčová. Na vaše kamarády s ní pravděpodobně neuděláte žádný dojem, ale její přínos je obrovský. Podobně jako v tenisu, při jízdě na kole a dalších dynamických sportech, vychází při jízdě autem téměř vše co uděláte, z informací získaných pohledem. Váš mozek spotřebuje 60 % své kapacity právě na zpracování informací od očí. Pokud se budete špatně dívat, těchto 60 % mozkové kapacity nezužitkujete. Pokud se budete špatně dívat, budete špatně řídit.

Zlepšovat se můžete neustále a ani k tomu nepotřebujete sportovní auto. Ze všech možných dovedností jako je meziplyn, brzdění levou nohou, nebo dnes tak oblíbené driftování, je správná technika pohledu nejdůlěžitejší a vlastně jim předchází. Přitom je často opomíjená a já se tak při coachingu neustále setkávám s řidiči, kteří nevyužívají své oči naplno. Předávat zkušenosti mě baví a to platí i o výuce správného pohledu. Můžete se jej ale naučit sami! Dodá vám sebejistotu při řízení, protože vidíte s velkým náskokem, co se děje před vámi. Navíc má vliv na to, jakým způsobem přidáte plyn při výjezdu ze zatáčky, nebo jak pracujete s volantem.

Správný pohled neznamená koukat jen dopředu. Bohužel hodně lidí tohle neví a tak dennodenně potkávám řidiče koukající jen na konec kapoty. Vy se ale chcete dívat co nejdál ve směru jízdy a do okolí silnice. Vůbec nevadí, že kvůli tomu budete muset otočit hlavu a podívat se skrze boční okno do zatáčky. Děláte to abyste měli co nejvíc informací o tom, co se děje před vámi a aby vaše jízda nebyla nebezpečná. Neméně důležitý je ale správný pohled pro všechny ostatní dovednosti. Pokud chcete zatáčky projíždět správnou stopou, brzdit na správných místech a řadit už před zatáčkou a ne až v ní, musíte se správně dívat. Postupně, jak budete zrychlovat, poroste potřeba zrychlit i váš pohled. Platí totiž přímá úměra, že čím rychleji jedete, tím lépe se musíte koukat a předvídat.

Podívejte se do zatáčky dříve, než zatočíte volantem

Možná už vám při čtení předchozích řádků prolétla hlavou otázka, jaký je správný způsob vedení pohledu? Stručně řečeno váš pohled musí být o krok napřed oproti autu. Někde i o pár kroků napřed. Zní to docela jednoduše, ale je to těžší, než se zdá a proto vám to popíšu na praktickém příkladu. Představte si, že jedete po rovince a blížíte se k pravotočivé zatáčce. Vše začíná pohledem skrz celou zatáčku. Potřebujete totiž co nejlépe znát profil zatáčky. V tom je například rozdíl oproti závodnímu okruhu, kde znáte návaznost a profil zatáček nazpaměť. Na okresce to funguje jinak. Najdete miliony typů zatáček od pomalých, přes rychlé, odklopené, nebo vícekrát zalomené. Každá zatáčka je svým způsobem originální. Teď, když jste si zatáčku prohledli a víte, co je před vámi, musíte zaměřit pohled na brzdný úsek. Čím více se k němu přibližujete, tím více mu věnujte pozornost. Nechcete být překvapení spadaným listí, štěrkem, nebo námrazou, po které vám auto sklouzne. Ve chvíli, kdy se poprvé dotknete brzdy, je ta pravá chvíle, abyste přesunuli pohled o něco dopředu na vrchol zatáčky, tzv. apex. Pohled na apex vám totiž pomáhá vést auto zatáčkou a s každým metrem, co se mu budete blížit, začněte posouvat váš pohled dál na výjezd ze zatáčky. Na něm by už vaše oči měly zamířit k následující rovince nebo zatáčce a celé to opakujte znovu.

Z výše zmíněného příkladu můžete nabít dojmu, že váš pohled musíte fixovat jen na brzdný bod, apex a výjezd ze zatáčky. Já jsem je použil jen jako klíčové body, které určitě musíte pohledem v rychlosti prozkoumat, ale v reálné situaci pohled vedete plynule celou zatáčkou a nikdy ho nezastavíte na jednom místě příliš dlouho. Když se soustředíte na konkrétní body, vidíte ještě něco. Vše okolo je periferní vidění a to musíte využívat. Přirozeným účelem periferního vidění je totiž rozpoznat nebezpečí blížící se z boku a přesně to platí i za volantem. Jenom tak dokážete včas reagovat na nepředvídatelné situace, které se vám mohou přihodit. Mnohokrát jsem zažil, že mi nedalo auto přednost z vedlejší silnice, ale zachránil mě právě pohled a předvídání.

Při prvotních pokusech o zlepšení pohledu budete bojovat s pocitem, že jste odtržení od řízení, protože je vaše auto ještě v zatáčce, ale vy už koukáte za ní. Možná budete mít strach, že v zatáčce něco přehlédnete a způsobíte si defekt pneumatiky nebo dokonce větší škodu. Není ale nutné dělat hned velké skoky. Stačí malý, ale stálý pokrok. Pokuste se najít příjemnou úroveň, kdy využíváte techniku pohledu, ale zároveň máte přehled o situaci těsně před autem. Jakmile si tohle zažijete a zlepšíte se tak v technice pohledu, budete čelit dalšímu problému. Naučíte se koukat nejen dopředu, ale i do stran a proto se snadno přesytíte informacemi. Támhle uvidíte spadané listí, jinde stojící vodu na apexu, nebo v dálce několik srnek. Postupem času ale zjistíte, že si musíte zapamatovat jen určité procento informací a zbytek vám jen proletí hlavou. Kdyby se vám náhodou stalo, že se cítíte při tréninku pohledu přesycení informacemi, tak buď jedete příliš rychle, nebo to s pohledem přeháníte. Zkuste v takovém případě zvolnit tempo, abyste všechno stíhali.

Nyní už víte, jak se dívat do zatáčky a jaká jsou úskalí prvních pokusů. Možná by se vám hodilo nějaké měřítko, podle kterého si můžete porovnat, jestli se váš pohled zlepšuje nebo ne. Tím měřítkem pro vás budou chvíle, kdy zahlédnete něco nečekaného dříve, než jste byli dosud zvyklí. Představte si, že jedete v noci a s velkým předstihem zahlédnete neosvětleného cyklistu, kterého byste dříve neviděli a těsně před ním tak museli strhnout volant, abyste se vyhnuli srážce. Podobně vás může zaskočit zvíře stojící za zatáčkou, které ale díky trénovanému pohledu uvidíte ještě před najetím do zatáčky. U pohledu nejde stanovit jedno konkrétní měřítko kvality jako u sprintu na 100 metrů. Pohled je víc o vašich subjektivních pocitech a jistotě, že jste potenciálně krizovou situaci vyřešili včas a bez rizika.

Spolu s tím, jak se bude zlepšovat váš pohled, začnete vnímat jeho vliv i na způsob, jakým vybíráte stopu, přidáváte plyn a zatáčíte volantem. Dost možná jste až dosud nekoukali daleko dopředu a do stran a tím pádem přidávali a ubírali plyn během průjezdu dlouho zatáčkou hned několikrát. Moje doporučení je následující. Zkuste se v takové zatáčce dívat co nejdál, držte konstantní množství plynu od nájezdu do zatáčky a odhadněte, kdy je správné místo na přidávání plynu. Tohle místo poznáte tak, že od něj až na výjezd ze zatáčky nebudete muset ubrat plyn. Naprosto stejný způsobem bude mít správný pohled vliv i na práci s volantem v zatáčce. Řidič, který se nedívá správně, má sklon několikrát v průběhu zatáčky měnit polohu volantu podle toho, co právě vidí těsně před autem. Trénovaný řidič se bude snažit pohledem najít rovinku za zatáčkou a podle toho si zvolí, jakou stopou pojede, aby s volantem nemusel příliš pracovat.

Pohled při driftování je kapitola sama pro sebe. Nebo možná není, vychází totiž z těch samých základů. Až moc často vidím řidiče jedoucího smykem, který se dívá ve směru kapoty. Takhle se ale snadno dostanete do průšvihu, protože vaše tělo vede váš mozek a ten chce tam, kam se díváte. To pak snadno vede k přetočení v zatáčce, nebo pomalé reakce na změnu gripu a směru auta. Navíc tímhle způsobem nevidíte pořádně, jaké překážky mohou být ve směru jízdy. Musíte se prostě dívat směrem, kterým chcete jet! Stejná logika platí i při krizových situacích, kdy se nesmíte koukat do potenciálního místa nárazu, ale hledat pohledem únikový prostor.

Sluší se poznamenat, že pohled je přínosný i pro bezpečnou jízdu na veřejné komunikaci. Vezměte si takovou dálnici. Když jedete za nějakým autem v levém pruhu a umíte se koukat podél jeho levého boku, tak máte vyhráno. Nereagujete pouze na pohyb auta před vámi, ale vidíte i co se děje vpředu a tím si budujete bezpečnou rezervu na řešení nepředvídatelné situace.

Využívejte okolí silnice jako nápovědu, když není vidět za zatáčku

Všechny zatáčky nejsou dokonale přehledné a je těžké ještě před nájezdem odhadnout jejich profil. Co tedy dělat v případě, když za zatáčku není vidět? Skvělou nápovědu vám dá okolní krajina, sloupy elektrického vedení, alej stromů nebo dopravní značka vyčnívající nad terén. To si lze představit docela hravě, když se blížíte k zatáčce přes horizont, za který není vidět. Snažte se vytušit, kam silnice povede. Vidíte například stromořadí nebo elektrické sloupy za horizontem? Využijte toho. Je to sice malá nápověda a nedá se na ní stoprocentně spolehnout, ale je rozhodně lepší, než koukat na konec kapoty a čekat, jaké překvapení na vás čeká za horizontem.

Samostatnou kapitolou je technika pohledu v noci. Rád se chodím projet na okresku a nejlépe, až se setměním, protože je pak slabší provoz. Jenže padající tma zcela mění nároky na řidiče a jeho pohled. Ve dne například rozpoznáte zvěř stojící u silnice na vzdálenost desítek metrů, ale za tmy jen velmi obtížně. V noci musíte vnímat výrazně více z okolí silnice, protože vám nižší viditelnost dává méně času na řešení situace. Má to ale i své kladné stránky, protože v noci snadno vidíte ostatní auta díky jejich světlům. Ale je tomu tak vždy? Co když jedete za nějakým autem v zatáčce, za kterou se ho chystáte předjet? Auto před vámi osvětluje silnici a snadno se v jeho světelném kuželu schovají světla od protijedoucího auta. Jenže vy se chystáte předjíždět a malér je na světě. Proto vám dám jeden tip, kam byste se měli koukat. Ať jedete do levé nebo pravé zatáčky, protijedoucí auto vždy osvítí bok auta před vámi. A co dělat v situaci, když jedete proti autu, které vás oslňuje? Zkuste se podívat na šířku silnice, abyste se bezpečně vyhnuli, ale nikdy nekoukejte do jeho světel, protože vás oslní. Koukněte se raději na krajnici, ať můžete odhadnout, kam až můžete s autem uhnout.

 Jak správným pohledem zrychlit na závodním okruhu

Myslíte, že pohled je klíčový jen na okresce? Na závodním okruhu se bez správného pohledu neobejdete. Tedy pokud se chcete zlepšovat a jezdit solidní časy. Dobře si pamatuji na dobu, kdy jsem jezdíval na okruh docela často a nabil pocitu, že jsem na hranici nejlepšího času, který jde s naší M3 zajet. Byla hodinářská práce najít, kde jsou schované desetinky. Jednou mě napadlo si dát kameru na přední okno a natočit svůj pohled. Takhle jsem k mému překvapení zjistil, že nekoukám dostatečně dopředu. V důsledku toho jsem přidával plyn na výjezdu ze zatáčky moc pozdě a ztrácel drahocenný čas. Cíleně jsem se na svou chybu zaměřil, snažil se koukat co nejdál a současně s tím přidával plyn dříve. Dodnes si pamatuji, že jsem si v některých místech vypomáhal pomocí orientačních bodů. Například na Autodromu Brno jsem v poslední zatáčce koukal po tribuně na cílové rovince. Jakmile se mi objevila za pravým předním sloupkem, byl to pro mě signál postupně přidávat plyn a vyjet co nejrychleji ze zatáčky. Tahle na první pohled zanedbatelná změna mi pomohla ukrojit desetiny z času na kolo nejen v Brně, ale i Mostě. V podobném duchu se nese i video níže s pilotem Formule 1 Kevinem Magnussenem. Uvidíte na něm obrovský rozdíl mezi technikou pohledu Kevina a běžného řidiče.

Kevin Magnussen’s eye tracking vs. normal people from formula1

Tak co, přesvědčil vás tenhle článek o důležitosti pohledu? Zkuste se projet na okresce a chvíli se zkoušet dívat dál a lépe. Uvidíte, že po prvotních obtížích se lepší pohled stane pevnou součástí vašich dovedností. Pokud by vám na správném vedení pohledu nebylo něco jasné, klidně se mě zeptejte. Nebude to žádná ostuda. Techniku pohledu pravidelně trénuji při coachingu s úplnými začátečníky i těmi nejlepšími klienty.

A poslední tip na závěr. Ti nejlepší závodníci dokáží rychle měnit pohled z blízkého bodu na vzdálený a bleskově zaostřit. To se velmi hodí, protože při průjezdu zatáčkou nevedete pohled jen plynule před autem, ale je potřeba rychle zkontrolovat auto, které přijíždí proti vám, vyhodnotit, jestli je hnědá šmouha po straně jen balík slámy, nebo třeba zvěř, která by vám mohla skočit pod kola a podobně. Zkuste, třeba v kanceláři, občas trénovat rychlou změnu pohledu. Dívejte se tři sekundy na detail předmětu, který je blízko vás a pak rychle změňte pohled na něco velmi vzdáleného. Po třech sekundách se opět vraťte na blízký detail. Tohle během dne párkrát opakujte. Nejen, že si zlepšíte návyky pro jízdu, ale ulevíte svým očím od koukání do počítače.