Zde najdete výčet dovedností z hodnocení, které jsem vám dal po coachingu. Ke každé technice jsem napsal i krátký popis, abyste si mohli coaching osvěžit v paměti a trénovat sami. K některým technikám jsem připojil i odkaz na články, které se jim věnují podrobněji. Po kliknutí na název dovednosti se dostanete na článek.

---

Ohleduplnost – dbát na bezpečný rozestup. Důležité je vždy předvídat možné situace v provozu a nevytvářet svým chováním stresové situace pro ostatní.

Předjíždění – kontrolovat vzdálenost od auta vpředu. Vypočítat správný timing, kdy se rozjet, jak daleko zajet do protisměru a na co si dát pozor (odbočování aut z kolony, vedlejší silnice na rychlém úseku, předjíždění ze zatáčky)

Jistota – jedním ze znaků, že má řidič jízdu pod kontrolou, je jeho jistota za volantem. Je potřeba řídit tak, abyste nezmatkovali, zůstávali v klidu a vzbuzovali důvěru u spolujezdců. Pokud vám to nejde, pravděpodobně potřebujete ubrat na rychlosti. Nedávejte najevo pocity z jízdy, ani nehodnoťte svou jízdu nahlas. To vám pomůže zůstat ledově klidní.

Plynulost – při řízení je občas potřeba dělat vše rychle, ale nikdy zbrkle. Je důležité neškubat s volantem, ani když potřebujete rychle měnit směr. Stejně tak je důležité „nedupat“ na brzdu ve chvíli, kdy potřebujete náhle zpomalit. Pohyby musí být sice rychlé, ale plynulé. Ani plyn nepřidávejte prudce. Snažte se naladit na auto, které řídíte a udržujte si rytmus.

Správná pozice za volantem – dodržujte následující body, pokud to sedačka a volant v autě a rozsah jeho nastavení umožňuje:

1) při plně vyšlápnuté spojce musí být noha lehce pokrčená.

2) opěradlo sedačky a volant nastavujte v takové kombinaci, aby byl úhel v lokti o málo větší než 90 stupňů, ve chvíli, kdy jsou ruce položené na ramenech volantu (třetí a devátá hodina).

3) vršek opěrky hlavy by měl být na úrovni temene hlavy, aby poskytla oporu pro případný náraz zezadu. Snažte se nesedět blíže ke stropnici než na šířku 4 prstů.

Pozice rukou na volantu – volant je nejlepší držet na ramenech (třetí a devátá hodina), protože v této pozici máte nejlepší rozsah pohybu při zatočení. Navíc ruce nestojí v cestě airbagu při autonehodě.

Palce na ramenech volantu – palce stačí mít jen volně na ramenech volantu, čímž získáváte lepší zpětnou vazbu od předních kol. Palce ale za ramena volantu rozhodně neohýbejte.

Uvolněné ruce – volant držte zlehka a sílu používejte jen pokud je to nezbytně nutné. Zatnuté ruce zkreslují informace o chování auta a znemožňují uvolněnou jízdu.

Tlačná ruka – při zatáčení je dominantní tlačná ruka. Dává totiž lepší oporu o sedačku a je po celou dobu otočení volantu v kontaktu s věncem, zatímco tažná ruka nedává oporu a fyzicky ji není možné udržet celou plochou na volantu.

Ručkování – ručkování a úzce souvisí se správným pohledem. Pro správné ručkování je nutné se dobře dívat vpřed a správně zvolit jeden z typů ručkování podle úhlu zatáčky:

1) křížení rukou až o 180 stupňů

2) tlačná ruka pouští volant a zůstává nad volantem na obvyklém místě, otočení volantem tažnou rukou o 90 stupňů, tak aby spodní část volantu dojela k tlačné ruce, uchopení tlačnou rukou a zatáčení

3) přeručkovat (při parkování, otáčení na malém prostoru apod.)

Pohled – pro bezpečnou jízdu potřebujete vnímat nejen nejbližší okolí silnice, ale i širší prostor. Při průjezdu zatáčkou je nutné se dívat přes 3 důležité body:

1) koukat na celý brzdný úsek, jakmile se přibližujete k místu brzdění

2) ve chvíli, kdy začínáte brzdit, pohled plynule přesouvat přes apex do zatáčky

3) při přiblížení k apexu už musí pohled směřovat do nadcházející zatáčky, nebo na rovinku za zatáčkou

Naklánění hlavy do zatáček – hlavu v autě nenaklánějte. To totiž zkresluje perspektivu. Výjimkou je jen chvíle, kdy se řidič potřebuje vyklonit ze sedačky, aby viděl přes sloupek karoserie do ostré zatáčky.

Držení řadicí páky – netlačte páku jen dlaní, nebo hranou dlaně a ani  ji netahejte dvěma prsty. Řadicí páku držte sevřenými prsty.

Řazení – řadit šikmo mezi převody 2-3 a 4-5 a opačně, nikdy ne vpřed/dozadu – do strany – vpřed (tzv. za roh,ať nehrozí riziko zařazení špatného převodu).

Spojka na jedničku – spojku si našlápněte přes špičku, poté podle rozsahu spojkového pedálu buď ihned opřete patu o koberec nebo ji kousek posuňte vzduchem a pak opřete o podlahu. Nechte spojkový pedál prokluzovat o podrážku až do záběru. V patě opřené o zem máte větší oporu i cit, než když jí držíte ve vzduchu.

Práce s pedály v zatáčce – během průjezdu zatáčky nepoužívejte plyn, nebo brzdu, několikrát. Nástup plynu by měl být buď plynulý a neměl by polevovat, nebo je možné projet zatáčky na konstantní plyn bez polevení. Brzdná síla musí při vjezdu do zatáčky plynule polevovat.

Meziplyn – patu mějte opřenou o zem. Pravá noha by měla směrovat špičkou lehce vlevo a zešikma doléhat na brzdu, kouskem malíčku musí překrývat plyn. Samotné přidání plynu nedělejte otočením v kotníku, ale celou nohou v kyčli. Tak se udržíte konstantní tlak na brzdu. Spojku vyšlapujte dvakrát a plyn přidávejte po prvním puštení spojky. Tak roztočíte i synchrony a řazení bude hladší.

Brzdění levou nohou – levou nohu mějte při brzdění vždy opřenou o patu! Vaše noha by měla být neustále v kontaktu s povrchem pedálu, aby byl začátek brzdění plynulý a hladký. Dejte ale pozor, abyste tak nepřibrzďovali ve chvíli, kdy nechcete. Pro začátek zkuste brzdit na rovná kola stejnou silou, jako brzdíte pravačkou. Do zatáčky postupně brzdný účinek snižujte (nikdy nebrzdit ostře do zatáčky jinak riskujete smyk). To vám pomůže zvýšit přilnavost předních kol do zatáčky, rychleji reagovat v pasáži bez řazení, korigovat driftu, nebo jako pojistka pro nečekané situace na okresce apod. Netrénujte brzdění levou ve velmi nízké rychlosti, na mokru, nebo v noci. Tyto faktory řidiče odvádí od koncentrace. Netrénujte samozřejmě ani v případě, že blízko za vámi jede jiné auto.

Pokročilé brzdění levou nohou – zkuste brzdit levou nohou až k apexu. Brzděním levou nohou je možné i nastavit auto do smyku, nebo kontrolovat nedotáčivost. Současné sešlápnutí brzdy a plynu funguje skvěle pro stabilizování auta v nájezdu do zatáčky = takzvané zalepení.

Pokročilý pohled – při rychlejším tempu je nutné koukat do zatáček s velkým předstihem a zároveň i číst situaci na silnici (námraza, úhel driftu na sněhu, zvířata apod.).

Jízda na mokru a sněhu – na mokru a na sněhu změňte stopu a apex si posuňte dál do zatáčky. Brzdění přichází dřív a je ještě plynulejší a jemnější. Při jízdě si nechávejte rezervu na řešení nečekaných situací. Zvláštní důraz je kladen na plynulost jízdy a jemnost ovládání volantu a pedálů.

Nácvik krizové situace – vyzkoušení brzdné dráhy ze 100 km/hod. Hodí se umět co nejefektivněji dávkovat brzdnou sílu při krizovém brzdění na rovná kola. Při vyhýbacím manévru vyšlápněte spojku a auto tak zatočí snáz. Pohled při uhýbacím manévru veďte vždy ve směru, kterým chcete jet. Nedívejte se strnule na objekt, kterému se vyhýbáte, nebo na místo, kde očekáváte srážku. Nesnažte se volantem otočit co nejvíc, protože pak dostanete pneumatiky do úhlu, kdy ztratí přilnavost.

Jízda v noci – v noci je důležité pohled rozšířit i do stran za škarpu, kde může stát zvěř, nebo i chodci.  Protijedoucí auto je vidět daleko dopředu podle světel. Je důležité dívat se skrz stromy, na svodidla, nebo na bok auta před vámi, kde můžete spatřit světelný kužel. Správný rytmus v noci není jízda na 100%, ale na 75%.

Jízda bez jízdních asistentů – návyky se nemění ani s vypnutými asistenty. Nutné je ale klást důraz na plynulou jízdu a uvolnění těla. Nebuďte ve stresu a pomáhejte si brzděním levou nohou. Při smyku neubírejte plyn prudce, ale jen pomalu a plynule.

Čtení neznámé okresky – první průjezd jeďte z volna a snažte se správným pohledem číst terén a znaky, které vám napoví profil silnice. Snažte se už na první průjezd o správnou stopu, čehož snáz docílíte pomalou jízdou. Silnici si rozdělte na úseky podle charakteru a do paměti si doplňujte detaily s každým průjezdem.

Správná stopa – na okresce volte vždy stopu na pozdní apex. Vždy se s předstihem dívejte do zatáček, ke kterým přijíždíte a podle toho upravte dráhu auta, tak abyste zůstali v bezpečí, na konci zatáčky byli vždy ve svém pruhu a zatáčku projeli co největším obloukem. Auto se tak zklidní a jízda bude bezpečnější.