Brzdění levou nohou je dovednost, kterou můžete zužitkovat na mnoho způsobů. Zde je pár tipů, jak položit skvělé základy:

1. Levou nohu mějte vždy opřenou o patu.

2. Levá noha by měla být neustále v kontaktu s brzdou, aby byl začátek brzdění plynulý a hladký.

3. Levou nohu nemusíte mít v kontaktu s brzdou celou plochou vaší podrážky, ale klidně podrážkou o hranu brzdy, tzn. levá noha tlačí na brzdu ze šikma.

4. Trénujte levou nohou v klidu při 90 - 110 km/hod. To proto, kdybyste se spletli, tak máte asi 3 až 4 sekundy se "probudit" a brzdu pustit jinak zabrzdíte ostře.

Netrénujte brzdění levou v těchto situacích.

1. Ve velmi nízké rychlosti.

2. Na mokru.

3. V noci.

4. Pokud za vámi někdo jede a tlačí se na vás.

Palce stačí mít jen volně na ramenech volantu a to nejen na rovince, ale zejména v zatáčce, čímž získáváte lepší zpětnou vazbu od předních kol. Pozice palce je obzvlášť důležitá, když pojedete do zatáčky a auto dostane přetáčivý smyk. V tu chvíli je potřeba dát tzv. kontra rejd, lidově jen kontra a to právě dáte snadněji tak, že budete mít palce opřené o ramena volantu. Pokud byste naopak palce dávali zvenku věnce v zatáčce, tak volantem do kontra otočíte jen tak, že sevřete volant v dlani, ale to je v rozporu s uvolněností. Přejít na článek >

Volant je nejlepší držet na ramenech (3. a 9. hodina), protože v této pozici máte největší rozsah pohybu při zatočení. Navíc mají ruce kontakt s rameny volantu a nestojí v cestě airbagu při autonehodě. Pokud máte auto s řazení s pádl pod volantem, tak se vám pádle budou lépe ovládat právě při pozici na 3. a 9. hodině. V neposlední řadě máme vypozorováno, že držení volantu na 2. a 10. hodině nutí řidiče začít přeručkovávat dříve než když mají ruce na 3. a 9. hodině. Přejít na článek >

Volant držte zlehka a jen nezbytně nutnou silou. Pokud ho budete držet křečovitě, tak volant vám sice bude dávat zpětnou vazbu tím, že ztuhne, zlehkne, ale vy ji neucítíte. Uvedu to na pěkném příkladu - najíždíte do pravé zatáčky na sněhu a zničehonic dostanete přetáčivý smyk. Auto hodí zadkem vlevo a volant se chce přirozeně vytočit taky vlevo, ale vy mu to díky křečovitým rukou nedovolíte a stále ho držíte ve směru doprava. Tím bráníte autu, aby vám napovědělo, co dělat. Přejít na článek >

Pro bezpečnou jízdu potřebujete vnímat nejen nejbližší okolí silnice, ale i širší prostor. Při průjezdu zatáčkou je nutné se dívat přes 3 důležité body:

1. Koukat na celý brzdný úsek, jakmile se přibližujete k místu brzdění. Toto je snadné, protože auto míří vpřed a vy taky koukáte přímo vpřed.

2. Ve chvíli, kdy začínáte brzdit, pohled začněte plynule přesouvat do zatáčky. Toto je nejnáročnější část, protože vaše auto brzdí a stále jede rovně, ale vy už potřebujete koukat stranou do zatáčky.

3. Obdobně jako bod 2) i zde při přiblížení k vrcholu zatáčky už musí pohled směřovat do nadcházející zatáčku, nebo na rovinku za zatáčkou. Přejít na článek >

Zatáčku si rozdělte na 3 fáze. Jsou sice atypické zatáčky, které jde projet na plný plyn, nebo naopak ji celou probrzdíte, ale my se zaměříme na "typizovanou" zatáčku např. o 90 stupňů.

1. Zabrzděte na "velké brzdy". To je fáze, kdy jedete na rovná kola a intenzivně brzdíte. Proč velké brzdy? Velké od slova, že snižujete velký rozdíl rychlostí nebo také, že šlapete velkou silou do brzdy. Na okresce toto berte s rezervou a "velké brzdy" nahraďte za "brzdit s rozumem".

2. Dobrzdění do zatáčky = trail braking. Při této fázi snižujte brzdný účinek tak, jak otáčíte volantem do zatáčky. Jinými slovy nejde o hodně zatočit volantem a do toho stále intenzivně brzdit. To by přední kola nezvládla a auto by šlo do smyku. Můžete však trochu zvýšit tlak na brzdu (např. ze 30 na 40%) a o trochu více zatočit = aktivní trail braking. Musí to však být v rozumných mezích. Použijete to např. tehdy, kdy najíždíte do zatáčky a cítíte, že zvolená stopa a trail braking vás nedostanou na apex a bude vám od něj chybět metr nebo dva. Proto již v nájezdu můžete trochu přidat brzdu, o trochu více zatočit a snažit se auto stočit na zamýšlený apex.

3. Postupně zrychlujte a odjíždějte ze zatáčky. Zrychlování by mělo být postupné a nikdy nepřidávejte plyn náhle.

Pár obecných pravidel:

1. Snažte se zatáčku projet po co největším oblouku, tzn. nejezděte do zatáčky při pravé krajnici.

2. Využívejte celé šířky svého pruhu, abyste si, lidově řečeno, zatáčku nadjeli.

3. Do vracečky zvolte pozdní apex, tj. v druhé polovině zatáčky.

4. Do středně rychlé zatáčky zvolte prostřední apex, tj. zhruba uprostřed zatáčky.

5. Do rychlé zatáčky zvolte brzký apex, tj. v první polovině zatáčky.

6. Pozor, pokud do zatáčky není vidět, tak do středně rychlé (bod 4) a rychlé zatáčky (bod 5) zvolte pozdní apex, protože jet na brzký resp. prostřední by bylo riskantní.

Vždy se s předstihem dívejte do zatáček, ke kterým přijíždíte a podle toho upravte stopu, tak abyste zůstali v bezpečí, na konci zatáčky byli vždy ve svém pruhu a zatáčku projeli co největším obloukem. Auto se tak zklidní a jízda bude bezpečnější. Přejít na článek >

Necukej volantem vpravo a vlevo, auto to destabilizuje. A při zatočení zleva do prava neškubnout volantem.

Při rychlé jízdě na okruhu musíte vnímat své auto stejně, jako kdekoliv jinde. Někdy se může stát, že se s počtem ostrých kol snižuje účinek vašich brzd (tzv. vaše brzdy vadnou). Jindy musíte kvůli mokru změnit stopu, protože co funguje na suchu, za deště fungovat nemusí. Přizpůsobte tedy jízdní styl reakcím vašeho auta a podmínkám na okruhu. Odlišné počasí vyžaduje odlišný přístup k řízení. Stejně tak je nutné započítat opotřebení pneumatik, měnící se tlak v pneumatikách, nebo vadnutí snižující se účinek brzd.

Na motokárách je potřeba minimalizovat čas, kdy nepřidáváte plyn, nebo nebrzdíte naplno. Cílem je sešlápnout plný plyn co nejdříve a brzdit co nejpozději a na plnou brzdu. To ale neznamená, že na brzdový, nebo plynový pedál "skočíte" a ztratíte tak přilnavost pneumatik. Nástup na pedály musí být progresivní a rychlý, ale ne dupnutím.

Vyspělý řidič se pozná podle toho, že dokáže stabilně jezdit rychlá kola s nízkým rozdílem mezi nejrychlejšími a nejpomalejšími časy (delta). Pro trénink konzistence není nutné jezdit nejostřejším stylem. Zpomalte oproti vašemu nejlepšímu času například o 3 sekundy a snažte se kolo za kolem jezdit s deltou 0,5 sekundy. Uvidíte, jak je to náročné.

Při řízení je občas potřeba dělat vše rychle, ale nikdy zbrkle. Je důležité neškubat s volantem, ani když potřebujete rychle měnit směr. Pohyby musí být sice rychlé, ale plynulé. Ani plyn nepřidávejte prudce. Snažte se naladit na auto, které řídíte a udržujte si rytmus. Přejít na článek >

Na okruhu, motokárách, nebo na simulátoru se hojně využívá intenzivní brzdění na rovná kola s následným dobrzďováním do zatáčky. Uvnitř samotné zatáčky dost často pojedete na 2 apexy. Výsledná stopa má tvar V a použijete to zejména pro auta, které mají vysoký výkon. Detailně to vypadá následovně:

1. První apex bude někde v první polovině zatáčky. Velmi často se brzdí skoro až do prvního apexu.

2. Mezi apexy auto tzv. otočíte za roh a právě v tuto chvíli musíte být na auto co nejhodnější, protože zatáčíte velkým rejdem a přílišné přidání plynu nebo zabrzdění může auto rozhodit.

3. Druhý apex bude někde ve druhé polovině zatáčky a z něj začnete postupně přidávat plyn a vyjíždíte ze zatáčky.

Na okruhu se brzdí krátce a intenzivně. Nejzazší brzdný bod se dá najít jednoduchým postupem. Ten vám ukážu na příkladu cílové rovinky a brzdění do šikany na Autodromu Most:

1. Na rovince začněte brzdit o něco dříve, než vám napovídá pocit (takže například budete brzdit u cedule 250 m, místo abyste začali brzdit až u cedule 200 m).

2. Využijte naplno vaše brzdy a přilnavost pneumatik, aby nezasáhlo ABS, které prodlužuje brzdnou dráhu, ale abyste brzdili co to jde. V případě zásahu ABS, nebo blokování kol, uberte brzdný účinek tak, aby se kola točila, ale stále jste brzdili a poté opět brzdit až na hranici ABS (tento manévr probíhá velmi rychle)

3. Zpomalujte takto až do okamžiku, kdy se dostanete na rychlost vhodnou k průjezdu zatáčkou.

4. V tento moment si odměřte zbývající vzdálenost do zatáčky (což může být třeba 110 metrů).

5. V dalším kole posuňte brzdný bod od 10 m oproti předchozímu kolu (v našem případě tedy na 240 m) a opět využijte brzdy naplno. Protože brzdíte stejně intenzivně jako v předchozím kole, měl by moment správné rychlosti pro zatočení přijít o 10 m dál (v našem případě na 100 m).

6. V dalším kole opět posuňte brzdný bod o 10 metrů a odměřte vzdálenost k dobru (teď už to bude například 90 metrů).

7. Takto pokračujte, až vám nezbude žádná vzdálenost k dobru. Tím jste nalezli nejzazší brzdný bod, který pro uvedený příklad vychází na 140 m.

Vyvarujte se tendenci zkoušet brzdit intenzivněji a intenzivněji v jednotlivých kolech. Brzdný bod se hledá vždy při maximálním brzdném účinku!

Závodní okruh není okreska. Na okruhu využívejte celou šířku dráhy. Tím je myšlen každý centimetr, který máte k dobru. Cílem je si zatáčku otevřít nebo-li nadjet. Čím více si ji otevřete, tím menší budete mít rejd na volantu a tím rychleji budete moci zatáčku projet. Ve většině případů začněte zatáčet od bílé čáry, která ohraničuje asfalt. Nebojte se na výjezdu ze zatáčky najet na barevný obrubník (pozor, na mokru velmi klouže) a tím si ještě víc zatáčku otevřít.