fbpx
Special Drive

Poprvé na okruhu? Řeknu vám, jak na to

12. 2. 2020

Petr Mutafov

Profesionální kouč

Filip Šimer

Představte si, že sedíte v nastartovaném autě a popojíždíte boxovou uličkou. Čekáte, až na vás přijde řada a poprvé projedete kolo na okruhu, který vůbec neznáte. Přitom se po cílové uličce míhají auta třikrát silnější než to vaše, řízená chlapy, kteří na tomhle okruhu jezdí už několik let. Čím méně zkušeností máte, tím víc vám stoupá adrenalin. Možná jste na okruhu poprvé a tahle situace je pro vás i stresující. Vlastně není čemu se divit. Je to pocit, který jednou zažil každý, kdo ten den na okruhu prohání své auto. Možná je to ale zbytečné, bát se totiž nemusíte.

Proč tenhle článek píšu? Dost lidí by si rádo vyzkoušelo svezení na okruhu, ale mají strach. Ptají se mě, jak takové ježdění probíhá, jestli nebudou ostatní brzdit a jestli nevadí, že nemají ostré sportovní auto. Dva roky čekají na odhodlání a po tom, co seberou odvahu už nechtějí dělat nic jiného. Pak jsou z nich nováčci a každá trať na kterou přijedou, je pro ně neznámá. Obvykle jim trvá dost dlouho, než jsou schopni číst stopu, najít si brzdné body a místa, kde přidávat plyn. Po prvotní euforii přichází lehké trápení, protože jim zkušenější řidiči ujíždí, i když mají sami plyn na podlaze. A všem těm bych rád ušetřil jejich počáteční strach i trápení se správnou stopou a s dalšími potížemi, které je na okruhu čekají. Pokud se počítáte mezi zkušené mazáky, kteří už mají na okruzích něco najeto, zkuste přeskočit na část „Neznámý okruh“, možná se i vy dozvíte pár zajímavých informací.

Skočte do toho

Pro vás, kteří o vyzkoušení závodního okruhu teprve uvažujete, mám jeden vzkaz: Nebojte se a skočte do toho! Opravdu není z čeho mít strach, stačí trocha respektu a vědět, jak se na okruhu chovat. Než ale na okruh vyrazíte, je potřeba udělat pár věcí. Vaše auto se bude pravděpodobně pohybovat ve větších provozních teplotách, než je obvyklé. Proto je vhodné ujistit se, že jsou všechny náplně v autě v pořádku. Zjistěte hladinu chladící kapaliny a oleje v motoru. Ten by rozhodně neměl být na konci životnosti, protože by nemusel vysoké teploty zvládnout. Pozornost samozřejmě věnujte brzdové kapalině a když hovořím o brzdách, ty by měly být v perfektní kondici, protože na okruhu se brzdí na plno a z vysokých rychlostí. Prostě a jednoduše, vaše auto by mělo být v dobré kondici. Hodí se i namontované tažné oko, protože do kačírku se dostanete velmi snadno, z něj ale už mnohem hůř. Často je nutné auto vyprostit a když máte tažné oko připraveno na místě, neubíráte čas z ježdění ostatním. No a pak už stačí jen se registrovat na nějaký trackday a vyrazit. Když už jsem u péče o vaše auto, nezapomínejte, že první kolo není vhod jezdit naplno. Motor i brzdy se potřebují plynule zahřát a stejně tak před vjetím do boxu je vhodné auto alespoň jedno kolo chladit. Prostě zapnete výstražná světla a v klidném tempu dojedete do boxů.

Většina řidičů má strach z ostatních aut, což se dá snadno pochopit. Pomůže vám, když si uvědomíte, že nejste na mistrovství světa, ale na volném ježdění a tady se nikdo nezblázní, když pojede třeba půl kola za vámi. Důležité je sledovat i zpětná zrcátka, abyste včas věděli, že vás bude dojíždět rychlejší auto. Pak stačí si jen v klidu počkat na vhodné místo, kde byste rychlejšímu autu zvládli uhnout, směrovkou dopředu naznačit kam budete uhýbat (POZOR, vždy dávejte blinkr na stranu, kam uhýbáte) a nechat rychlejší auto pokračovat v jízdě. Nikdy neuhýbejte bez naznačení směrovkou. To by mohlo řidiče za vámi dost nemile překvapit. Stejně tak není dobré při uhýbání výrazně zpomalovat ve chvíli, kdy to řidič za vámi nemůže čekat.

Zjistěte si i povolenou rychlost v boxech. Nikdo vás nebude mít za frajera, když už v boxové uličce sešlápnete až plyn k zemi. Je to nebezpečné a mohou vás za to i vyloučit z ježdění. Čím větší klid a pokoru zachováte, tím víc si ježdění užijete. K okruhovým pravidlům patří i vlajky. Pro účely volného ježdění stačí znát červenou – ta znamená pomalým tempem dojet zpátky do boxů, a žlutou – ta značí nebezpečí a vy musíte zpomalit. Někdy se hodí znát i modrou vlajku, kterou vám maršál naznačuje, že vás bude předjíždět rychlejší auto. A to je vše, co potřebujete vědět. Vzpomeňte si, že i ty největší hvězdy motorsportu nějak začínaly a pusťte se směle do toho. Pokud pořád ještě váháte, nebojte se využít služeb nějakého instruktora. Na většině okruhových ježdění jsou k dispozici a dají vám velmi cenné rady, které vám ušetří spoustu času. Za využívání služeb instruktora se stydět vůbec nemusíte, protože coaching běžně využívají i velmi zkušení řidiči.

Po tom, co získáte první zkušenosti, budete chtít asi vyzkoušet jiné okruhy. Už víte, jak se chovat na dráze a začínáte přicházet na podstatu okruhového ježdění. Nejde tu totiž o bezhlavé kroužení po asfaltu, pálení benzínu a pneumatik. To můžete dělat klidně někde na letišti. Pravé kouzlo okruhu spočívá v tom, že si můžete změřit, jak moc vám to za volantem jde. A nejde tu ani o to, poměřovat se s ostatními, jako spíš zjistit, o kolik jste se sami zlepšili. Kromě řidičských dovedností, jako je správný pohled, práce s pedály, plynulost jízdy, ovládání volantu a cit pro vyvážení auta, potřebujete k dobrému času na kolo ještě jednu věc. Znát dobře okruh, na kterém jedete.

A právě v poznávání nového okruhu vás čeká mnohem víc záludností, než jen najít správnou stopu. Některé zatáčky nejsou v místě, kde do nich brzdíte, ještě pořádně vidět a nejde tak brzdit intuitivně. Proto je potřeba najít, nebo znát brzdné body. Potřebujete vědět, kde už můžete jít na plyn ve výjezdu ze zatáčky. Auto bude reagovat odlišně na různých typech asfaltu, které se mohou na okruhu střídat. Vysoký obrubník vám může zadělat na dost nepříjemností, ale přes nízký si hezky narovnáte stopu. Potřebujete i vědět, kde jsou různé vlny a hrboly v dráze. Je zatáčka odkloněná, nebo klopená, jedete z kopce, nebo vás čeká výjezd? To všechno ovlivňuje ideální stopu i brzdění. Možná to zní, jako věda, ale právě proto, je ježdění na okruhu tak krásné.

Neznámý okruh

Takže vyrážíte na okruh, kde jste ještě nikdy nebyli. Můžete buď zvolit přístup „skočit do toho rovnýma nohama“, nebo si uděláte domácí úkol a na okruh přijedete skvěle připraveni, stejně, jak to dělají ti nejlepší závodníci. Osobně mám mnohem radši druhou variantu, která spočívá v získání co nejvíce dostupných informací. A právě tu vám teď po kouskách ukážu.

Nastudujte si mapu okruhu

Tohle je první co můžete a vlastně i musíte udělat. Mapu každého okruhu najdete snadno na internetu a mohou vám pomoct i Google Maps. Někdo se jen letmo koukne na mapku, skočí do auta a po vyjetí z boxové uličky už neví, jestli bude první zatáčka doprava, nebo doleva. Vy této části věnujte pozornost a čas. Zapamatujte si okruh tak, abyste zavřeli oči a dokázali si představit, jak jej projíždíte a jak se která zatáčka otevírá, nebo zavírá.

Pro některé okruhy se dá najít i mapa s ideální stopou, vyznačenými brzdnými body a dalšími detaily. Takové mapy jsou skvělé nejen pro fázi studia před jízdou na okruhu, ale i během najíždění ideální stopy. Například úžasný „návod“ na Nordschleife od Jörga Müllera. Pokud se v létě chystáte na touristfahren, určitě si jej stáhněte.

Podívejte se, co nabízí Youtube

Pro většinu okruhů naleznete na Youtube mnoho onboard videí, které vám mohou pomoct. První co chcete pochopit, je ideální stopa. Ta se samozřejmě bude lehce lišit podle typu auta a pravděpodobně se bude velmi lišit za deště. To je ale jiná kapitola a tak budeme koukat na videa na suchu. Dejte si velký pozor od koho se učíte, protože je snadné najít i spoustu špatných videí. Na známých okruzích to budou závodníci Formule 1, lokální mistři a podobně. Na malých okruzích je to už složitější, ale věřím, že si poradíte.

Až nastudujete stopu nějaké hvězdy motorsportu, přichází druhá část. Potřebujete alespoň přibližně znát brzdné body. Ty si přesně najdete až v autě na okruhu, ale pokud se vám podaří najít video s podobným autem, jako řídíte právě vy, můžete získat slušný obrázek o tom, kde brzdit a jaký rychlostní stupeň budete mít zařazený v jednotlivých částech okruhu. Opět ale platí, že je potřeba sledovat jen videa, na kterých řidič ví, co dělá.

Tuto část není vhodné začít bez předchozího kroku, tedy prostudování mapy. Věřte mi, mám to odzkoušené. Na videu totiž nepoznáte poloměr zatáčky, nebo jestli se zavírá, či otevírá. Pak se může stát, že si sice skvěle nastudujete videa, ale pak přijedete na okruh a vůbec to tam nepoznáte. K prohlížení videí tedy přistupte až poté, co si dokážete se zavřenýma očima představit průjezd jednoho kola na daném okruhu.

Zkuste počítačovou hru, nebo simulátor

Tohle je v českém prostředí trochu problém, protože pokud vím, tak je v simulátorech pro účely naučení trati dobře zpracované jen Brno a nově i Most. To tak moc nevadí, protože tuhle část nutně nepotřebujete. Berte to jako bonus. Takže pokud jedete do Brna, Mostu, nebo na nějaký větší okruh za hranice (typicky třeba Nordschleife, která je náročná na řidiče a kvůli délce i těžká na zapamatování), zkuste si okruh „najezdit“ na simulátoru, nebo na Playstationu s volantem. Já sám občas jezdím do Příbrami na simulátory Victorysim a vy určitě najdete něco podobného ve svém okolí. Jen si dejte pozor, aby byl okruh, který chcete trénovat, nasnímán laserem. V opačném případě mohou být ve hře některé zatáčky nepřesné a na dráze budou chybět hrboly, které vás pak v autě překvapí.

Pokud se už k nějakému simulátoru dostanete, zkuste si vzít k srdci jednu radu. Uvažujte, jako byste v tom autě doopravdy seděli. Začněte zvolna a aplikujte, co už jste se o okruhu naučili. Vypněte ukazatel ideální stopy, snažte se pozvolna přijít na správný způsob projetí okruhu a pozvolna přidávejte.

Projděte si okruh pěšky

Tuhle volbu bohužel nebudete mít vždy k dispozici a zvlášť na větších okruzích to může být problém. Což je velká škoda, protože takzvaný track walk má pro poznání okruhu obrovský přínos. Proto jsem také track walk zařadil na program každé mojí letošní akce. Každopádně doporučuji tuto možnost využít kdykoliv se vám naskytne. Na malých okruzích, jako jsou Sosnová, nebo Vysoké Mýto, to určitě zvládnete sami ještě před začátkem ježdění. Ideální ale je, když s vámi jde někdo, kdo už okruh dobře zná a dokáže vám poradit. Můžete si s sebou vzít i mapku s ideální stopou a porovnat s tím, co během track walk zjistíte.

Takže čeho si všímat, během chůze po okruhu? Předpokládám, že už stopu celkem dobře znáte a tak se poohlédněte po informacích, které z map ani videí nezískáte. Jdete pěšky a máte možnost všímat si těch nejjemnějších detailů. Třeba obrubníky po stranách zatáček je potřeba dobře znát. Některé mohou být vysoké a vaše auto od nich dostane pořádný kopanec, což v zatáčce rozhodně nechcete. Jízda má totiž být i ve vysokých rychlostech klidná, aby se neměnilo těžiště auta, což způsobí změnu přilnavosti na jednotlivých kolech. Jiné obrubníky jsou ale nízké a umožní vám si trať podstatně rozšířit, nebo narovnat. Podívejte se i za ně, ať víte, co by se stalo, kdybyste je přejeli až do trávy.

V místech, kde budete brzdit do zatáček se podívejte kolem sebe a zkuste si najít nějaké pevné prvky v okolí trati. Před některými zatáčkami jsou cedule označující vzdálenost do zatáčky. Jejich absenci si můžete nahradit třeba boudičkou maršála, nebo začínajícím obrubníkem. Dejte si pozor, abyste jako referenční body nepoužili něco, co se může po trati přemísťovat. Jednou jsem si jako brzdný bod nastavil kus plastu ležící v trávě. Po pár kolech ale zmizel a já musel hledat bod znovu. Mohlo se mi to dost vymstít, kdyby někdo plast jen posunul dál do zatáčky.

Tady se sluší poznamenat, že během track walku se hodí prohlédnout si i únikové zóny. Může se vám stát, že při hledání brzdných bodů budete v zatáčce „dlouzí“ a bezpečnější bude jet ze zatáčky rovně. Takové místo je třeba na konci cílové rovinky okruhu v Mostě. Budete vědět, kde si můžete dovolit tlačit až na limit a kde úniková zóna není. Navíc zjistíte, že únikovou zónu můžete projet a pak se bezpečně o kus dál na okruh zase napojit, protože zastavovat, nebo otáčet se do protisměru na okruhu nesmíte.

První kola

Vaše první kola by měla být pomalá a velmi klidná. Snažte se jet na pozdní apexy, zapamatovat si, kam jste ze zatáčky směřovali a podle toho upravte další průjezd. Začínejte brzdit dřív a plynuleji, snažte se dodržovat ideální stopu a vryjte si každý pohyb potřebný pro klidnou jízdu v této stopě do svalové paměti. Postupně můžete přidávat. Pokud ale na okruh hned v první kole „vletíte“ v plné rychlosti, začnete dělat chyby, které bude později těžké odstranit.

Teď už víte, jak se na neznámý okruh připravit. Nebudete zbytečně ztrácet čas zjišťováním, kudy dráha vlastně vede a co vás čeká za další zatáčkou. S trochou cviku a zkušeností zvládnete už po třech kolech na neznámém okruhu zajíždět dost slušné časy a jediné co vám bude zbývat, je ladit drobné detaily v brzdných bodech a stopě přesně pro potřeby vašeho auta. S chutí do toho a třeba se uvidíme, na jedné z mých akcí! V dalších dílech blogu se podíváme na okruhovou stopu průjezdu zatáčkou, styl brzdění a poradím vám, jak rychle najít nejzazší brzdné body.

Petr Mutafov

Profesionální kouč

Filip Šimer

POJEĎTE S NÁMI

Máte chuť vyzkoušet jízdu na okruhu? Na našich akcích jsou k dispozici profi instruktoři, před akcí je track walk a nakonec dostanete fotky z dráhy. Není nic snazšího, než se zaregistrovat a vyrazit s námi.