Brzdění levou nohou často vzbuzuje vášnivé diskuze mezi nadšenci do sportovní jízdy. Hodně lidí, i třeba velmi zkušených, tuhle techniku odsuzuje jako hloupost, která má své místo jen v závodních speciálech a jiní tvrdí, že by se bez ní neobešli. A teď si vyberte. Já mám brzdění levačkou hodně rád a zvlášť v některých typech aut mi neskutečně pomáhá. To je důvod, proč brzdění levou nohou učím většinu mých pokročilých klientů a zkuste se jich sami zeptat, jestli jim brzdění levou nohou pomohlo. Často se to ale někdo zkouší naučit sám a při tom dělá dost nebezpečné chyby. Proto jsem se napsal tenhle článek, který vám doufám ukáže, jak správně a bezpečně tuhle úžasnou techniku ovládnout.

Než se ale pustíte do tréninku, je potřeba vědět, že ne v každém autě se brzdění levačkou hodí. Některá, hlavně modernější auta, vypínají při brzdění plyn. Jenže brzdění levou dává v drtivé většině případů smysl, jen když můžete plyn i brzdu používat současně. V autě, které to neumí, to nejen postrádá efekt, ale můžete si tu i vyrobit dost nepříjemností. Pamatuji si například, že starší Fiesta ST150, malá a hravá předokolka s dvoulitrovým motorem vpředu a s tendencí k přetáčivosti, při brzdění plyn vypínala. Jinak skvělé auto, ale když jste v něm přibrzdili levačkou do zatáčky a počítali s tím, že si trochu přidáte plyn, bylo to na výměnu spodního prádla.

Musíte počítat s tím, že brzdění levou je neuvěřitelně náročné pro vaše brzdy. V těžších autech se slabšími brzdami se vám může stát, že si přibrzdíte levou nohou ve dvou zatáčkách a před třetí už brzdit nepůjde. Je potřeba mít brzdy v perfektním stavu, stejně jako zbytek auta a také neustále vnímat, jestli se účinnost brzdě nemění. Rozhodně ale počítejte s tím, že obložení brzd budete měnit mnohem častěji. Jestli se ale naučíte brzdit levou nohou správně, určitě mi dáte za pravdu, že to za tu oběť stojí!

Než budete pokračovat ve čtení, mám pro vás ještě jedno varování. Nikdy tohle nezkoušejte v teplotách okolo nuly, když je vlhká silnice. Může se stát, že vjedete na tzv. černý led a v tu chvíli je přibrzdění levačkou do zatáčky poslední věc, kterou ve svém autě uděláte. V takových podmínkách ztratíte přilnavost neskutečně rychle a navíc to nečekáte.

Nejdřív získejte cit

Hodně lidí si myslí, že brzdění levou nohou znamená jen umět ovládat brzdový pedál levačkou – jednoduše mít dostatek citu pro brzdu i v levé noze. To je ale hloupost a samo o sobě by vám to moc užitku nepřineslo. Ve skutečnosti jde o to vědět v jakých situacích levou nohu na brzdovém pedálu použít, umět přibrzdit v kombinaci s plynem a hlavně zvládnout to celé dělat automaticky. Ale než se k tomuhle kumštu dostanete, potřebujete nejdřív získat perfektní cit v levačce.

Asi už jste někdy zkoušeli přibrzdit levou nohou a tak vám došlo, že učit se tohle v provozu by nebylo zrovna moudré. Trénujte ideálně na velkém prázdném parkovišti, na letišti nebo na rovné přehledné cestě bez provozu.

Pro brzdění levou nohou, nebo vůbec pro ovládání pedálů plynu a brzdy musíte mít chodidlo zapřené patou o podlahu. Je to kvůli citu, protože s patou jako kontrolním bodem, se vám bude mnohem snáz dávkovat síla na pedál a to je důležité při brzdění/akceleraci, i při pozvolném povolování pedálů. Mám pro vás jedno doporučení jak šlapat levou nohou na brzdový pedál. Řidič nutně nemusí šlapat plochou tenisky na plochu pedálu, protože tím má někdy levou nohu nepřirozeně vytočenou kolenem pod volant. Stačí, když se v sedačce „rozvalí“, klidně si levé koleno opře o dveře a levačkou šlape na hranu brzdového pedálu. Při šlapání na hranu pedálu můžete mít v noze lepší cit, než na při šlapání na její plochu.

Začněte tím, že si na přehledném místě a v malé rychlosti opřete patu levé nohy o podlahu a chodidlem se lehce dotknete brzdového pedálu. Až v tu chvíli začněte velmi jemně začněte přibrzďovat. Nepřidávejte při tom plyn a spojku nechte být. Můžete takto přibrzdit na velmi nízkou rychlost a poté pozvolna povolujte pedál brzdy tak, aby se auto začalo mírně samo rozjíždět. Tohle musíte opakovat do omrzení.

Zkoušejte to tak dlouho, dokud nezískáte perfektní cit v levačce pro přibrzďování. Nenechte se odradit, pokud ze začátku cit nemáte a při brzdění visíte v pásech. Tuhle techniku se dokáže naučit opravdu každý, je jen potřeba chtít. Někomu to jde rychle jiný musí levačku trénovat hodně dlouho. Každopádně je nutné mít v levé noze stoprocentní jistotu. Až tohle zvládnete, zkuste úplně stejné cvičení s jedním rozdílem. Snažte se levou nohu ze spojky přesunout na brzdový pedál bez přemýšlení a rychle tak, aby byla v poloze s opřenou patou a vy jste mohli začít hned citlivě brzdit. Zezačátku se vám může stávat, že si pedály pletete nebo před přibrzděním omylem vyšlapujete spojku. Mohlo by vám pomoct nahlas si předříkávat, jaký úkon se chystáte udělat. Uvidíte, že to půjde o kus snáz.

Později můžete připojit i pravou nohu na plynu. Opět na rovném přehledném úseku přibrzďujte levou nohou na nižší rychlost a ve chvíli, kdy začínáte plynule povolovat pedál brzdy, začněte i pomalu a plynule přidávat plyn asi tak stejnou mírou, jakou snižujete brzdový tlak. Je důležité dát pozor, abyste nepřidávali plyn rychleji, než ubíráte levou nohou brzdovému pedálu. Ničili byste si brzdy a „dusili“ motor.

Tenhle pohyb, kdy jde nejdřív levá nohu plynule dolů a pak v bodě, kdy brzdný tlak vrcholí a levá noha se postupně vrací jde zase pravá noha „proti“ levé do plynu, musíte opět vytrvalo trénovat. Po dostatečně dlouhém tréninku (někomu to trvá pár hodin a jiný na to potřebuje týdny a měsíce), byste měli zvládnout přešlápnout levou nohou ze spojky a rychle a velmi plynule začít brzdit. A poté znovu plynule a jemně přejít z brzdění do akcelerace použitím obou pedálů.

Až si budete naprosto jistí, můžete tenhle způsob přesunout na běžné silnice a používat takové brzdění levou nohou při vyjížďkách na okresky nebo i na okruhu. Brzděte levou nohou na rovná kola a pak směřujete auto do zatáčky a akcelerujte. Tohle musíte dělat tak dlouho, dokud se nenaučíte brzdit levou nohou bez přemýšlení a za každé situace. Až pak je možné jít na další úroveň a naučit se konečně správně používat levačku na brzdě.

Jak fungují přenosy váhy

Před pokračováním budu potřebovat, abyste pochopili, v čem celý fígl spočívá. Nejdřív si zkuste uvědomit, jak se auto chová při brzdění a při akceleraci. Určitě víte, že při silnějším brzdění se těžiště auta přesouvá směrem vpřed, což způsobí zatížení předních tlumičů a pneumatik. Současně se zadní část auta jakoby zvedá a nadlehčuje. V tu chvíli máte víc gripu na předních kolech a záď auta může trochu zneklidnět. Pokud budete tvrdě brzdit v zatáčce, můžete právě kvůli téhle změně v chování auta snadno dostat smyk. Auto je pod brzdami nervózní a jakékoliv hrboly nebo vlny na silnici jej rozhodí. Zkuste si to ověřit sami na rovné silnici. Tvrdě zabrzděte a u toho otáčejte volantem z jedné strany na druhou, ucítíte, jak je auto neklidné a jakou má tendenci jít do přetáčivého smyku. Jen pozor ať to nepřeženete.

No a podobně to funguje i naopak. Ve chvíli, kdy začnete silně akcelerovat, se váha zase přenáší dozadu a auto zatěžuje zadní pneumatiky a tlumiče. Předek auta se nadlehčuje a nemá tolik gripu, takže se vám snadno stane, že jste při akceleraci v zatáčce nedotáčiví. Stejný pokus jako v odstavci výše, s přidaným plynem a otáčením volantu, vám ukáže, že auto nemá pod plynem takovou chuť zatáčet a dokud budete plynule zrychlovat, nebude mít velkou tendenci k přetáčivosti.

Takže to shrnu. Při silném brzdění je auto zabořené čumákem k zemi a je přetáčivé. Při silné akceleraci zase courá zadek po zemi a moc se mu do zatáčení nechce. Pokud budete řídit klasickým stylem „nejdřív brzdy, pak zatočení a pak plyn“, zažijete od nájezdu do zatáčky až po výjezd na rovinku obě tyhle situace a dost možná se vystřídají velmi rychle za sebou. Auto pak bude měnit své chování v průjezdu zatáčkou, což není pro vaší jízdu a jistotu zrovna nejlepší.

Všechny pohyby těžiště a zvedání a zatížení v tlumičích auto jednoduše znervózňují. Když si k tomu přidáte akceleraci nebo brzdění při natočeném volantu, neznamená to jen zatížení jedné nápravy na úkor druhé, jako na obrázku. V tu chvíli jde o zatížení jednoho kola na úkor ostatních tří. Vaše auto by ale jelo nejradši v relativní rovnováze a mělo by co nejlépe rozložený tlak mezi nápravy i jednotlivá kola a tlumiče. Říkáte si možná, že máte sportovní auto s tuhým podvozkem, jenže tohle platí v různé míře v jakémkoliv autě, ať je to houpavý youngtimer nebo tvrdé okruhové auto. Jediná (částečná) výjimka jsou auta, která generují větší přítlak.

A teď si zkuste, co s autem udělá brzdění levačkou. Opět někde na bezpečné rovince zkuste přibrzdit levou nohou tak, abyste cítili přenos váhy dopředu. Až budete mít přední tlumiče zatížené, velmi lehce povolte sílu na brzdy a pravou nohou na plynu začněte přidávat. Auto se vám nezhoupne dozadu, jako při běžné akceleraci, ale zamáčkne se do předních i zadních tlumičů. Nesmíte to přehnat, protože pak budete auto příliš zpomalovat, zahřívat brzdy a nedosáhnete chtěného efektu. Nesmíte ani brzdit příliš málo, protože byste ztratili zatížení předních kol. Chce to prostě cvik. No a právě ve chvíli, kdy takto přibrzďujete a přidáváte plyn zároveň, si vyzkoušejte jemné pohyby volantem. Rychle ucítíte, že je auto mnohem stabilnější. No a přesně tohle chcete docílit při průjezdech zatáčkami.

Takže brzdění levou nohou je geniální v tom, že vám pomůže snížit vliv přenosu váhy auta při brzdění. Určitě jste viděli video s Jackie Stewartem, kde popisuje, jak pracuje podvozek jeho formule a jak s ní zachází, aby si náhlou změnou těžiště auto nerozhodil. Něco podobného chcete dosáhnout i vy, v tuhle chvíli za použití brzdění levačkou. Jackie říká, že nemůžete dupnout do brzd, tvrdě brzdit a pak z nich „seskočit“ a rychle akcelerovat. Auto se bude houpat dopředu a dozadu a bude měnit své chování v průběhu průjezdu zatáčkou; chvíli pojede na hraně přilnavosti nebo za ní a hned vzápětí vám bude dávat signály, že by zvládlo jet rychleji.

Podle Jackieho byste si měli auto v klidu „odbrzdit“, plynule ubírat tlak na brzdy a nechat auto „narovnat se“ v tlumičích a až pak postupně začít akcelerovat. Když takhle dokážete jezdit na hraně přilnavosti a nebudete do zatáček brzdit zbytečně (něco podobného popisuji v článku o radě „Slow in fast out“), budete velmi rychlí. To ale vyžaduje velký cit pro auto a navíc tu máte značnou prodlevu mezi nejvyšším tlakem na brzdy a plným plynem. Teorie ale říká, že chcete začít přidávat co nejdříve, takže co s tím?

„Zalepení“ auta do zatáčky

Zkuste to následovně. Při nájezdu do zatáčky, kterou skvěle znáte a kam dobře vidíte, ideálně na okruhu, začněte brzdit levou nohou. Největší brzdný tlak a největší zpomalení musíte stále provést na rovná kola tak, abyste mohli začít lehce povolovat brzdový pedál v místě, kde chcete začít otáčet volantem směrem k apexu. Stejně jako při cvičení na rovince začněte v tu chvíli velmi lehce přidávat plyn „proti“ povolování brzdy. Tímhle stylem byste měli přijet k apexu zhruba ve stádiu, kdy je auto zamáčknuté do tlumičů vlivem brzdění a lehkého přidávání plynu a právě v tu chvíli začínáte silně akcelerovat a brzdný tlak už je tak nízký, že na auto téměř nemá vliv. Musíte si ale dát pozor; když to s brzděním k apexu přeženete, může vás hodně nemile překvapit jak hravý zadek umí vaše auto mít. Při nabrzďování levačkou hluboko do zatáčky jste totiž hodně blízko přetáčivému smyku a na kluzkém povrchu nebo v krátkém autě je to hodně znát. Pokud jste to celé provedli správně, pravděpodobně jedete po rovince za zatáčkou a s otevřenou pusou nevěřícně přemýšlíte nad tím, co se právě stalo. Vaše auto ale zatáčku projelo jako po kolejích, že jo?

Tomuhle zklidnění auta do zatáčky nabrzděním hluboko k apexu a současným přidáváním plynu říkám „zalepení“ auta do zatáčky a je to podle mě největší výhoda, kterou vám brzdění levou přinese. Jsou tu ale další kouzelné bonusy, o kterých byste měli vědět.

Brzdění levačkou a meziplyn

Při čtení článku můžete namítnou, že při nájezdu do zatáčky obvykle podřazujete s meziplynem a v tu chvíli potřebujete pravou nohu na brzdě a levačkou obsluhujete spojku. Jak teda kombinovat techniku, kterou se právě učíte, s vaším oblíbeným meziplynem? Můžete zkusit jezdit jako Timo Mäkinen, který ve svém Mini řadil s meziplynem na běžném háčku, ale nepoužíval spojku. Mohl tak skoro celou jízdu obsluhovat levačkou jen brzdu. To ale není zrovna nejbezpečnější vzhledem k vaší převodovce, že jo?

Je ještě jeden způsob, který často používám – podřaďte si s meziplynem tak, jak to děláte vždycky. Jen myslete na to, že pravou nohou nesmíte překrývat víc, než polovinu brzdového pedálu. Po podřazení nechte pravou nohu dál na brzdovém pedálu a nesnižujte tlak na pedál. Levou nohou si přišlápněte vedle pravé a na okamžik tak mějte na brzdovém pedálu obě nohy. V tu chvíli přešlápněte pravačkou na plyn, začněte jemně přidávat zároveň a polevovat brzdný tlak levačkou přesně tak, jak jsem psal výše (v části „Zalepení“ auta do zatáčky). Důležité je opět správně sladit okamžiky, kdy chcete začít snižovat brzdný tlak, přidávat plyn a kdy zatáčet směrem k apexu.

Při tomhle si ale dejte pozor, abyste nepustili pravačkou pedál dřív, než bude levá noha na místě, nebo abyste si levačkou do brzdy nekopli. Tím byste si rozvážili auto, které by změnilo chování na nájezdu do zatáčky, čemuž se naopak snažíte zamezit. Tahle technika už vyžaduje skvělou kontrolu nad levou i pravou nohou a chce hodně cvičení, ale určitě jí zvládnete. Mohly by vám k tomu pomoct i třeba upravené pedály a hlavně rozšířený pedál brzdy, na který si občas lepím grip ze skateboardu. To je super fígl, který se hodí hlavně v zimě.

Brzdění levačkou při smyku

Brzdění levačkou při smyku by mohlo vydat skoro na samostatný článek, ke kterému se určitě dostanu. Zkusím to teď vzít stručně, ať vám čtení příliš nenatahuji. Na projíždění zatáček s levačkou připravenou na brzdě, je kouzelná ještě jedna věc, kterou jsem nezmínil. Hodně krát jsem viděl, jak někdo v průjezdu zatáčkou akceleroval příliš brzo nebo moc silně, v tu chvíli začal přicházet o grip na předních kole a auto se mu hrnulo ven ze zatáčky. Většina řidičů obvykle nechce, aby jejich auto očuchávalo svodidla a tak udělá první věc, která je pro ně přirozená – uberou plyn. V tu chvíli ale nastoupí fyzika, těžiště auta zatíženého na zadek z akcelerace se vlivem brzdění motoru přehoupne dopředu a protože řidič při nedotáčivosti obvykle ještě trochu přitáhne za volant, začne jeho auto rychle přecházet do přetáčivého smyku. Když tohle uděláte, obzvlášť třeba v nějaké kousavé zadokolce, získáte lekci a historku, na jakou jen tak nezapomenete. Možná je ale lepší si auto nerozbít a odnaučit se tomuhle zlozvyku i bez hodně drahé zkušenosti.

Situace, kterou popisuji, by se vám samozřejmě neměla vůbec stát. Když si zatáčku správně prohlédnete, měli byste odhadnout, jak rychle ji můžete projet a kdy a jak moc můžete začít přidávat plyn. Co když jste ale přeci jen nějakou chybou přidali o chlup dřív a auto začíná být lehce nedotáčivé? Tady přichází záchrana v podobě levačky na brzdě. V okamžiku náznaku nedotáčivosti neubírejte příliš plyn, ani nezatáčejte víc volantem. Rychle prošlápněte levou nohou brzdu a hned pedál pusťte. Za žádných okolností jej nesmíte držet. Potřebujete jen, aby se auto lehce navážilo dopředu, aniž byste ubrali plyn, a vy tak získali víc gripu na předních kolech. Mělo by to být skoro jako kopnutí do brzdy, které v jiných případech nechci vidět.

No a přesně takhle se dokážete udržet ve stopě. Přední kola se zakousnou do asfaltu a auto, které už je za hranou přilnavost zatočí. Sice u toho ztratíte trochu rychlosti a průjezd nebude ideální, ale vejdete se do zatáčky a neohrozíte nikoho v protisměru. Ale pozor, tohle opět nesmíte dělat v autě, které vypíná při brzdění plyn a rozhodně to není vhodný způsob, který volit pro průjezd zatáčkou, ale spíš nouzové řešení.

Brzdění levou hodně používám i při driftování na sněhu. Levačkou si totiž auto snadno rozhodíte do přetáčivého smyku na téměř jakémkoliv povrchu. Třeba Sobiesław Zasada ve své knížce krásně popisuje, jak auto brzděním levou nohou uvést do řízeného smyku. Pokud ale nezvládáte auto perfektně kontrolovat při smyku, rozhodně to nezkoušejte v provozu. Ideální je trénovat na sněhu, kde jedete menší rychlostí a na vše máte víc času. Vyberte si nějaké bezpečné místo a pusťte se do toho. Do středně rychlé zatáčky (nechcete žádný vracák ani zběsile rychlou zákrutu) najíždějte o chlup vyšší rychlostí, než jakou byste zvolili na čistou stopu. Auto začnete směrovat k apexu s levačkou připravenou na brzdě. Po zatočení auto vlivem lehce vyšší rychlosti trochu znervózní a to je přesně okamžik pro přibrzdění levačkou, aniž byste sundavali nohu z plynu. Tím lehce zatížíte předek, záď se nadlehčí, zadní kola zpomalí a auto se začne přetáčet. Čím klouzavější je povrch, tím rychlejší je přechod do přetáčivosti a tím jemnější tak musíte s levačkou být. Tohle si ale můžete dovolit, jen pokud umíte správně ručkovat při driftu a víte kam se koukat. Prostě musíte umět projet zatáčku bokem.

Levačka na brzdě vám nemusí pomoct jen k rozhození auta do smyku, ale i k jeho kontrole, když už jednou bokem jedete. Při jízdě přetáčivým smykem potřebujete umět auto narovnat bezpečně zpátky, přehodit si ho na druhou stranu nebo si jen zmírnit náklon smyku. K tomu existuje několik dobrých způsobů (ubrání plynu k nim rozhodně nepočítejte) a přibrzdění levou je jeden z nich. Když už se auto přetáčí moc, stačí velmi rychle a velmi krátce přibrzdit, podobně jako když chcete eliminovat nedotáčivost, a auto se začne trochu rovnat. Je to elegantní způsob, jak kontrolovat náklon driftu. Někdy je ale lepší lehké cuknutí směrem do kontra volantem. O tom ale jindy.

Pokud necháte levou nohu na brzdě o chlup déle, auto se nebude rovnat, ale spíš se začne všemi čtyřmi koly sunout ven ze zatáčky směrem do driftu, asi jako byste ho seshora zvedli rukou a posunuli do strany. Tohle se může hodit ve chvíli, kdy se ocitnete čumákem auta příliš blízko k vnitřku zatáčky nebo ve chvíli, kdy se zatáčka začíná otevírat. Neznamená to ale, že budete stát minutu na brzdě. Jde spíš o krátké přibrzdění.

Trénujte opatrně

Při tréninku začněte postupně, nechtějte po sobě hned zázraky a rozhodně nejdřív získejte cit v levé noze. Na závěr chci říct, že brzdění levačkou je hodně pokročilá technika, která může být skvělý sluha, ale hodně zlý pán. Pokud se nechcete tuhle dovednost mermomocí učit sami, určitě doporučuji využít coaching s některým z profíků. Ušetří vám to spoustu času a možných chyb, které můžete udělat. Během dvouhodinového coachingu se sice nenaučíte brzdit levou nohou tak, že už to nikdy nezapomenete, ale zjistíte jak to dělat správně a váš trénink už nepovede špatným směrem.

Při tréninku určitě objevíte další výhody brzdění levačkou, jako třeba tu, kterou na hodně starém, ale pořád dobrém videu, popisuje Chris Harris.  K videu jsem přidal titulky, aby mu rozuměli i ti, kteří neumí anglicky.